Jezerní muškaření – francouzský styl lovu naoko

Loňské Mistrovství světa muškaření juniorů ve Slovinsku, které probíhalo v údolí řeky Savinja začátkem srpna, nebylo vůbec jednoduché. Teplé počasí, dlouhodobé minimum srážek, ochytané ryby v zapadlé čisté vodě, která byla skoro bez kyslíku a vysoký rybářský tlak – to byly faktory, které připravili všem muškařům těžké podmínky. Čtyři sektory byly na řece a jeden na průzračném jezeru, tedy on to byl spíše rybník s parkovou úpravou okolí a anglickým trávníkem v komplexu místních sádek. Na tomto rybníku jsme měli krátký trénink ještě před mistrovstvím a bylo nám jasné, že tady se budou rozdávat nuly jak na běžícím pásu. A věděla to i většina ostatních kapitánů a tak někteří strávili celé mistrovství tady, případně si s sebou vzali ještě posily z doprovodného týmu.

A jak rybník vypadal? Byl zhruba dvuhektarový, ve tvaru protáhlé fazole přecházející do úzkého ramene, kde jste, pokud jste uměli házet, klidně dohodili na druhou stranu. Voda nebyla jen čistá, ale byla ukrutně čistá, úplně průzračná a ryby viděly na vás úplně odevšad a vy na ně, jen v partiích porostlých vodním rostlinstvem nebylo tak jednoduché jednotlivé ryby rozeznat. A ryb tam bylo moc. Během prvních nahození jste mohli dospět k dojmu, že to bude brnkačka, ryby se totiž sjížděli na předpokládané místo dopadu mušky ještě předtím, než tam dopadla. A tím jejich spolupráce končila. Občas některá strčila čumákem do mouchy, ale aby ji sebrala, to ne. Prostě akvárium a v něm ryby, které už viděly všechny mušky a některé dvakrát… Jen upozorňuji, že se ve Slovinsku loví pouze na jednu mušku – tím pádem máte celkem zúžený manévrovací prostor při jezerním chytání… Na druhou stranu kdo by chytal v křišťálové vodě ochytané ryby na tři mušky, byl by rybářský sebevrah.

Zajímavou taktiku zvolili Francouzi. Lovili s dlouhými návazci (1,5 – dvojnásobek délky prutu) a mušky předkládali jednotlivým projíždějícím rybám těsně před tlamu. Jejich muška byla podobná kousku rohlíku a byla neutrálně vyvážená s malým stříbrným korálkem a nenápadným háčkem. Prostředek návazce měli lehce potřený floatantem a když jim propadávající muška zmizela z dohledu, sloužila tato část jako indikátor. Jejich úspěšnost byla více než 50% na jedno nahození, bohužel pro ně, ztráceli hodně ryb díky slabému vlasci.

Francouzský lov vypdal následovně:

  1. lokalizovali rybu
  2. přesně nahodili a splným soustředěním sledovali mušku
  3. tím že stáli, mohli měnit výšku ze které hleděli a udržovali dobrý úhel pod kterým bylo vidět do vody
  4. mušku nechali propadnout tak do metrové hloubky a pak ji několika zataženími přivedli opět k hladině a nechali ji znovu propadat, nebo přehodili jinam

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *