Vánoční muškaření, tak by se dala nazvat naše poslední cesta na ryby. Bylo 23 prosince a nám se nechtělo trčet doma. Za hodinu a půl strávenou v autě jsme byli na mimopstruhové Úpě, v místech, kam jsme jezdili i v minulých zimách. Byli jsme docela zvědavi, jak si řeka poradila s nálety kormoránů a jak vypadá voda po roce naší nepřítomnosti.
Začínám chytat hned pod mostem na začátku dlouhé a hluboké tůně ve které vždy byli ti největší lipani, Roman jde hned pod jez na začátek mimopstruhového revíru a Milan s Honzou vyrazili do zatáčky pod silnicí, asi kilometr dolů. Během první půl hodiny jen ladím návazec a prohazuji na něm nymfy ve snaze dopracovat se k nějaké rybě, ale stále nic. Roman nade mnou hlásí taky nulu, scházíme tedy do hlubší vody dál do tůně končící dalším jezem který nadržuje vodu pro místní elektrárnu. Ani hloubka tůně nevydala své poklady, úlovkem se stal lipan okolo 35cm a jeden menší, jinak nic.
Jsem mile překvapen čistotou vody a dna, býval jsem zvyklý na nánosy bahna, listí a kdejakého haraburdí, ale teď je tady krásné světlé štěrkopískové dno a viditelnost je ke dvěma metrům. Jen ryb je v tomto půl kilometru dlouhém úseku velice málo, vysvětluji si to přítomností spodního jezu, který je pro ně nepřekonatelný a zabraňuje tak migraci ryb a obsazování volných míst.
Pod jezem je už situace jiná, řeka je evidentně plná života, vidím sbírat několik lipánků okolo 20cm a jednoho většího v mělkém proudu nad výpustí z elektrárny. Ryby jsou nádherně zbarveny a mají dokonalou kamufláž na světlém dnu je nemožné je spatřit dokud se nepohnou.
Zmenšuji nymfy a zjemňuji vlasec na 0,12. Pomalu brodím proti proudu a přepočítávám všechny obyvatele mělké a dlouhé tůně, je jich docela dost a někteří jsou i docela velcí a bojovní. Mezi lipany se objeví i dva potočáci cca 30cm, jejich souboj se odehrává napůl ve vodě a napůl ve vzduchu. Bohužel je špatné světlo na focení, ale snad bude jejich barva na fotkách stejně nádherná jako ve skutečnosti. Překvapuje mne počet sbírajících ryb, je jich asi deset a jsou naprosto neúnavné, na hladině není vidět žádný hmyz, tipuji to tedy na líhnoucí se pakomáry přinešené z nedaleké čističky. V minulosti jsem se tu nejednou setkal se vřící hladinou a poprvé mi trvalo dost dlouho, než jsem přišel na to, co lipani chtějí, malé černé 16 jepičky/pakomáry. Pak už to šlo ráz na ráz…
Dnešní den se nádherně povedl a nelituji ani zmrzlých konečků prstů když jsem si namočil konce rukavic při focení, stálo to za to. Příští Vánoce strávím také na rybách.
