Dnes Vám přinášíme rozhovor s člověkem, který nerozlučně spojil své jméno a život s muškařením v Čechách. Je pevně spjat se závodní činností, geograficky i srdcem patří do jižních Čech, svojí působnobností se však řadí mezi světoběžníky. Pro popularizaci našeho sportu vykonal mnoho práce a proto mu, i přes všechny výhrady některých členů ČRS, místo v naší rubrice bezesporu patří.
Otázka 1. Co pro Vás znamená muškaření, Vaše začátky a vize do budoucnosti.
To není vůbec jednoduchá otázka, snad kromě těch začátků. Ty se datují do druhé poloviny šedesátých let, když jsem studoval v Brně a tak se jednalo o řeku Svratku. Ve Veverské Bityšce se dali lovit lipani a koncem roku jsme tam na ně chodili. V té době jsem byl párkrát i na Svratce nad Tišnovem a mé lovy byly poplatné oné době, tedy na sucho a s drobným broučkem. Moje první muškařské vystoupení je však ještě starší, tedy asi z roku 1962, kdy jsem byl na Jizeře na krajském přeboru a mým jediným úlovkem byl proudník a utrhl jsem tu slušného lipana. Muškaření pro mne znamená mnoho, je to jako báseň, takový meč a štít zároveň. Můžeme v něm nalézt jak prvky adrenalinového sportu, tak i klidné zadumání a ponoření se sama do sebe a tedy ten štít před nepříjemnostmi běžného života. Jistěže by se dalo o muškaření napsat mnohem víc, ale to si nechávám až na důchod. A vize? Je velice těžké předpovídat, co se stane už zítra či za týden. Já si myslím, že budoucnost patří metodě „chyť a pusť“ a také ji skoro bezvýhradně doma u nás praktikuji, jen v cizině, v revírech kde je ryb mnoho, si jednou, dvakrát do roka zahřeším. Tento systém však je třeba nařídit, jen tak se ho podaří během doby dostat do povědomí běžného rybáře, který se zatím řídí zásadou: „Když pustím já, zabije někdo jiný.“ Ale to nemůže být pro nikoho výmluva i když je vše se souladu se zákonem. A také doufám, že už se nedožiju toho, že budeme lovit na mušky bez háčku a počítat si jenom záběry.
Otázka 2. Z Vašich článků je patrno, že Vaší oblíbenou řekou je Vltava. Čím si vysvětlujete úbytek ryb na této řece ?
Osobně se mi nezdá, že by ryb na Vltavě ubylo, i když počty ryb kolísají. Výjimkou jsou lipani pod Lipnem, kteří byli téměř zdecimováni kormorány. Pstruhů obecných tam nikdy nebylo víc a co se týká duháků, je třeba jít do muškařského úseku, kde se přeci jen tolik ryb nezabije a dají se chytit i velmi slušní jedinci. Samozřejmě, že v případu duháka jsou to všechno vysazené ryby a záleží tedy na jejich velikosti v době vysazení. Lipani nad Lipnem trpí zase silnou populací vydry říční, početnější výskyt pstruha obecného je jen kolem Lenory, ale tak tomu bývalo i za časů Jaroslava Tejčky, protože pod Lenorou už je Vltava hlavně lipanovým tokem. Vše to plyne ze situace a z vysoké profesionality našich sportovních rybářů, kteří patří v oblasti muškaření mezi nejvzdělanější na světě, zatímco jejich rybářské uvědomění tomu neodpovídá. Mluvím o tom, že se stále zabije příliš mnoho ryb jen z pouhého „rozmaru“ a také proto, že to je zcela legální, i když rozhodně né správné.
Otázka 3.Situace kolem kormoránů se stává kritickou. V jaké fázi se nyní nachází jednání s MŽP o korigování stavu těchto predátorů na příští rok?
Pochybuji, že by se dalo jednat rozumně s MŽP o korigování stavu kormoránů, ale jednání běží i po jiné linii a zde bych nechtěl vynést předčasně trumf. Vše má svůj čas a doufejme, že se to povede. Ochranářská politika našich státních orgánů je něco, s čím nemohu souhlasit. Uvedu pár příkladů z horní Vltavy a tedy NPŠ, i když současné vedení Parku je přeci jen výrazně lepší než to předchozí. V celém území se dosti nešetrně vybíjí jelení zvěř, protože je prý přemnožená a škodí, zatímco kůrovec se naopak za škůdce už nepovažuje a rovněž přemnožená vydra také ne, zvlaště když je navíc chráněná, ona totiž nežere parku stromy. I vydru bude třeba rozumným způsobem regulovat. Nicméně Park chválím za to, že se snaží bránit vodákům splouvat Vltavu v době letního sucha. Chyba je v tom, že nás nebere jako rovnocenného partnera, který má o rybnatost toků velký zájem, ale bere nás spíš jako nutné zlo.
Otázka 4. Dají se podle Vás uplatnit v zahraničí známé modely na odstrašení kormoránů i v našich podmínkách (poplašná střelba, makety mrtvých kormoránů, provazy přes řeku…)?
Nevím o tom, že by to bylo co platné, on je kormorán sakramentsky chytrý pták, kterého se zatím nechytá ani ta chřipka. Plašení kormoránů může být naopak kontraproduktivní. V poklidu trávící kormorán se po výstřelu lekne a často vyvrhne ještě nestrávenou rybu a dostane tudíž znovu hlad a musí na lov, takže ta povolení a nařízení ochranářů jsou na nic. Regulovat se musí už na hnízdištích, to mluvím o zimujících kormoránech, kteří k nám přilétají z Pobaltí a tam je třeba uplatnit regulaci počtu nově narozených ptáků. V praxi se to dělá velmi nepěkným způsobem, že se většina vajec ve snůšce propíchne, ale to jediné na ně platí. Je to tedy věc pro mezinárodní jednání a bez zásahu EU se s tím stěží pohne.
Otázka 5.Pane doktore, s muškařským prutem jste procestoval takřka celý svět.Jaký revír Vás vysloveně uchvátil ?
Asi největší dojem na mne udělala Yellowstone River, která protéká nejstarším národním parkem naší planety. Zde si můžete zalovit jako každý turista a musíte se podle toho chovat. Povolenky prodává Park, váš úlovek patří řece a nejedná se o malé ryby. Turisti mohou i do těch nejchráněnějších území po připravených chodníčcích s množstvím informací na různých panelech. Vše se to dělá pro lidi, placení zaměstnanci každodeně uklízejí a za vstup do parku se platí poplatek v ceně oběda.
Otázka 6.Všichni jsme posedlí velkými rybami a proto by nám čtenáři neodpustili dotaz na ty Vaše nej. Prozradíte nám i to, kde jste je chytil u nás a v zahraničí ?
Mne do nich nepočítejte, já velké ryby nechytám. V Kanadě jsem sice chytl pár divokých duháků přes 60 cm, ale u pstruha a lipana jsem se nedostal přes 50 cm. Jednou mi na Vltavě 27 utekl pstruh obecný tak 65 cm, jinak jen takový český průměr. Chytat velkou rybu se musí umět a mě stačí jen povědomí, že tam taková je. Nechtěl bych pak řešit to dilema při jejím ulovení.
Otázka 7. A na závěr… tři Vaše nejoblíbenější mušky.
Tento názor se vyvíjí s věkem rybáře a s počtem odchytaných sezón. Jinak bych vám odpověděl před dvaceti lety, jinak před deseti roky a jinak dnes. Pokusím se to trochu obrátit. Za nejlepší mokrou mušku považuji březnovku ve velikosti 12, i když má mnoho variant. Nejlepší suchá na pstruhy by mohl být šedý CDC chrostík ve velikosti 12, na lipana nějaká „No hackle jepička“ ve velikosti 18 – 20. Mezi nymfami na oba druhy bych viděl Hydropsychu ve vel. 10 a nějakou mikronymfu či mikrojiga ve velikosti 16 – 18. Na duháky na stojáku pupa černého pakomára (Black Buzzer) a Jungle Cock Viva mezi lurami a na pstruhy obecné ze stojáku třeba Silver Invicta.
p
